Sebeláska a její projevy

Každé ráno se díváme na sebe samé do zrcadla. A co si asi tak většina z nás při pohledu na svou vlastní tvář myslí? Jsou to pozitivní myšlenky? A jak se cítíme, když si každé ráno a každý večer prohlížíme svoje tělo před zrcadlem? Cítíme se při pohledu na něj pozitivně? Bez ohledu na to, jak naše tělo vypadá. Co si o něm myslíme? Jaké myšlenky k němu vysíláme? Jsou pozitivní nebo naopak negativní? Nebudeme si nalhávat a šáhneme si každý do svého svědomí sám. Asi to nebudou úplně nejlaskavější myšlenky. A pokud naše hlava myslí negativně, dostaví se přirozeně i negativní pocity. Ale kde se to vzalo?

Proč necítíme dostatek sebelásky. Kde se stala chyba? A je to vůbec možné nějak změnit? Samozřejmě, že to jde. A začít musíte samozřejmě nejdříve uvnitř svojí hlavy. Musíte si nastavit, že je vaše tělo dokonalé. A vy ho jenom jednoduše přijímáte i když momentálně ještě není v takové kondici jako byste si přáli nebo jakou jste si přesně vysnili. Ale to vůbec nevadí. Naučte se přijímat tělo jako by již bylo dokonalé. Naučte se bezpodmínečné sebelásce. A jak na to? Začněte s tím, že budete k sobě přistupovat jako byste vy sami sobě byli nejlepším přítelem. A také vám pomůže, když si začnete uvědomovat vděčnost. A to za každou maličkost ve vašem životě.

Najděte si také jednu pozitivní maličkost, která vám daný den udělala radost. A tu si uvědomujte vždy před spaním a hned po probuzení. Pokud vám tato technika dělá problémy zkuste si ji zapisovat. Za další nikdo druhý do vás nemůže vidět. Nemůže vyčíst co si zrovna myslíte nebo na koho. Musíte to vždy sdělit svému okolí, pokud nechcete, aby se jen stále dokola domnívali. Přestaňte se s kýmkoliv srovnávat. Je to přece taková hloupost. Jste dokonalí přesně takový, jací jste. A nic to nezmění. Jediné, o co se snažte je být čím dál víc lepší verzí sebe sama. To je jediná cesta k sebelásce a ke zvýšení sebeuvědomění.